Město vzniklo na významné obchodní cestě u brodu brod přes řeku Olšavu a počátky historického osídlení sahají do 10.-12. století. Jak ale dokládají četné archeologické nálezy z uherskobrodska, člověk se tady objevil už před 30 – 40 tisíci lety. V písemných pramenech se poprvé vzpomíná osada Brod v r. 1140. Původní osada pravděpodobně ležela v okolí tzv. dolního kostela sv. Jana Křtitele a tvořila důležitou pomezní pevnost na hranici Moravy a Uherského státu.
Mimoň – Kaple Božího hrobu
Orlické Záhoří
Název obce Orlické Záhoří vznikl v roce 1951 sloučením dříve samostatných obcí Trčkov, Bedřichovka, Zelenka, Jadrná, Černá Voda a Kunštát v Čechách. Vznik Kunštátu se klade do let 1590-1600 a je spojen s působením dřevařů a sklářů. Orlické Záhoří (680-745 m.n.m.) se rozkládá v údolí Divoké Orlice na česko-polské hranici. Leží mezi hřebeny Orlických hor a na straně polské hor Bystřických. Státní hranici zde kopíruje řeka Divoká Orlice, pramenící na území Polska v rozsáhlých rašeliništích. [Číst více…]
Chlum u Třeboně
Chlum u Třeboně leží v Budějovickém kraji 15 km jihovýchodně od Třeboně a 25 km jižně od Jindřichova Hradce na úpatí pahorkatiny, která se zvedá z Třeboňské pánve k hraničním vrchům. Již více než 100 let je vyhledávaným letoviskem. Největším podnikem a zároveň největším zaměstnavatelem v Chlumu u Třeboně je sklárna s více než stoletou tradicí. V zemědělství dominuje chov ryb. Důležité je také lesnictví. Zbytek obyvatel je zaměstnán u menších firem, ve službách a obchodě.
Jílové u Prahy
Město leží ve výšce 381 metrů n. m. v malebné krajině Posázaví, 20 kilometrů jihovýchodně od Prahy. Již od roku 1331 se tu těžilo zlato a zdejší naleziště patřila k nejbohatším v Evropě. Podle dlouhodobých výzkumů tu byla v okolí řeky Sázavy objevena naleziště zlata již za doby Keltů, kteří jej získávali díky rýžování. Ověřeným datem první větší těžby je však až rok 1331. Časem – díky Karlu IV. – který povýšil Jílové na město tu byla zřízena i mincovna. Jelikož za Jana Žižky nestálo město na jeho straně, tak jen Žižkovo vojsko obsadilo, vypálilo a šachty byly zasypány. Zkázu pak dokonala třicetiletá válka. I když se pak časem doly opět obnovily – nikdy už své tehdejší slávy a výtěžnosti nedosáhly. Pokud se chcete podívat po stopách dolování – projděte si místní naučnou stezku.
Jílové u Prahy – Žampach
Město leží ve výšce 381 metrů n. m. v malebné krajině Posázaví, 20 kilometrů jihovýchodně od Prahy. Již od roku 1331 se tu těžilo zlato a zdejší naleziště patřila k nejbohatším v Evropě. Podle dlouhodobých výzkumů tu byla v okolí řeky Sázavy objevena naleziště zlata již za doby Keltů, kteří jej získávali díky rýžování. Ověřeným datem první větší těžby je však až rok 1331. [Číst více…]
Kyjov
I když první písemná zpráva o Kyjově pochází z r. 1126, území, kde se město v současné době rozkládá, bylo osídleno již v pravěku. Svědčí o tom archeologické nálezy z paleolitu, neolitu, eneolitu, doby bronzové i železné, z období římského i z doby stěhování národů, doloženo je i osídlení slovanské.
Rumburk
Město je přirozeným centrem nejsevernějšího výběžku české země. Okolní členitá krajina má převažující ráz pahorkatiny se zachovanou přírodou a smíšenými lesními porosty. Průměrná nadmořská výška se pohybuje mezi 300-400 m. Její charakteristiku dotvářejí osamocené vulkanické vrchy tvarované jako krátké hřbety nebo kupy, převyšující okolí o téměř 300 m.
Jilemnice
Město Jilemnice leží v kopcovité krajině západního podhůří Krkonoš (náměstí ve výšce 464 m n.m.) a má dnes asi 6 tisíc obyvatel. Již po léta je vyhledáváno jako výhodné východisko do západních Krkonoš, jejichž přirozeným centrem se během historického vývoje stalo.
Vzniklo někdy na počátku 14. století jako hospodářské centrum rozsáhlého štěpanického panství drženého pány z Valdštejna. Žel historické prameny nám neumožňují souvislejší pohled do nejstarší historie města, neboť naprostá většina pramenů byla zničena (zejména požárními katastrofami). Pravidelný půdorys náměstí a přilehlých ulic nám napovídá, že město vzniklo patrně na zeleném drnu. Vzhledem ke své odlehlé poloze se Jilemnice rozvíjela pomaleji než poddanská města v živém a úrodném vnitrozemí. Zdá se však, že odlehlá poloha ji léta chránila před vážnými válečnými pohromami. Rozmach města byl ještě výrazněji omezen od roku 1492, kdy si Valdštejnové město i panství rozdělili na dvě samostatné části.
Napajedla
Město Napajedla leží na hranici Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu, na rozhraní tří regionů Hané, Valašska a Slovácka. Na 19,8 km2 zde žije 7750 obyvatel. Místo, označované jako Napajedelská brána, tvořilo již pro pravěkého a středověkého člověka strategicky důležitý bod. Údolí řeky Moravy s příznivými životními podmínkami, nacházející se na obchodní stezce, vytvářelo předpoklady pro trvalé osídlení. Historický název města sám vypovídá o jeho významu.
- « Previous Page
- 1
- …
- 7
- 8
- 9
- 10
- 11
- …
- 22
- Další stránka »