Podle tvrzení historiků je nutné počátky starého Jablunkova hledat pravděpodobně v místech, kde dnes leží vesnice Hrádek. Tam uprostřed divokých houštin panenských lesů a borů, založila těšínská knížata varovné hradiště, střežící jihovýchodní hranici knížectví. Okolo tohoto hradiště se usazovali první obyvatelé a založili tak novou osadu, později vesnici s názvem Jablunkov. Stalo se tak pravděpodobně ve 12.století.
Jáchymov
Slavnou a bohatou historii našeho města připomíná řada památek vzniklých při jeho založení ve dvacátých letech 16. století. Němými svědky historie jsou jáchymovské kostely, radnice, Královská mincovna a celá řada portálů patricijských domů. Výstavba renesančního města a hradu Freudenstein probíhala v přímé závislosti na bohatých nalezištích stříbrné rudy. Město vždy bylo významným centrem české strany Krušnohoří. [Číst více…]
Jaroměř
Území na soutoku řek Labe, Úpy a Metuje bylo osídleno již kolem roku 40 000 př.n.l. v období mladšího paleolitu. První historicky doložená zpráva o Jaroměři je datována až rokem 1126, kdy na místě kostela sv. Mikuláše stál hrad, založený přemyslovským knížetem Jaromírem. Jako město je prvně připomínáno v roce 1298 za vlády Václava II., kdy hradiště bylo pravděpodobně povýšeno Přemyslem Otakarem II. na královské město, patřící od roku 1307 manželce Vaclava II. Elišce Rejčce jako věnné město českých královen.
Jičín
Jičín se nachází asi 85 km severovýchodně od Prahy v krásném prostředí Českého Ráje. Původní sídlo vzniklo kolem roku 1300 v místech dnešního Starého Města. Jičín byl budován kolem pravidelného obdélníkového náměstí se šachovnicovou sítí ulic. V minulosti bylo město chráněno hradbami se zesílenými baštami a obklopeno příkopem. Části opevnění jsou dodnes dochovány po celém obvodu historického středu města. Největší rozmach město zažilo za vlády Albrechta z Valdštejna, který z něj učinil centrum svého panství. Albrecht dal Jičín velkoryse přestavět a dokonce zde razil vlastní mince. Do dnešní doby si město zachovalo historický ráz a jeho návštěva zanechá nezapomenutelný zážitek. Historické centrum města tvoří náměstí, které je ze všech stran lemováno podloubím.
Jihlava
Uprostřed rozsáhlé kopcovité, lesnaté a rybničnaté Českomoravské vrchoviny, po obou stranách bývalé zemské hranice mezi Čechami a Moravou, leží starobylé město Jihlava, nejstarší horní město českých zemí.
Na konci 12. století je na návrší nad řekou Jihlavou historicky doložena slovanská vesnice s kostelíkem sv. Jana Křtitele. Stala se východištěm kolonizace kraje, neobyčejně urychlené nálezem stříbrných rud koncem 40.let 13. století. Stříbrná horečka sem přivedla horníky, řemeslníky a obchodníky z celé Evropy. Malá vesnice jejich náporu a potřebám nestačila a proto se začalo na protějším břehu řeky budovat nové město.
[Číst více…]
Jilemnice
Město Jilemnice leží v kopcovité krajině západního podhůří Krkonoš (náměstí ve výšce 464 m n.m.) a má dnes asi 6 tisíc obyvatel. Již po léta je vyhledáváno jako výhodné východisko do západních Krkonoš, jejichž přirozeným centrem se během historického vývoje stalo.
Vzniklo někdy na počátku 14. století jako hospodářské centrum rozsáhlého štěpanického panství drženého pány z Valdštejna. Žel historické prameny nám neumožňují souvislejší pohled do nejstarší historie města, neboť naprostá většina pramenů byla zničena (zejména požárními katastrofami). Pravidelný půdorys náměstí a přilehlých ulic nám napovídá, že město vzniklo patrně na zeleném drnu. Vzhledem ke své odlehlé poloze se Jilemnice rozvíjela pomaleji než poddanská města v živém a úrodném vnitrozemí. Zdá se však, že odlehlá poloha ji léta chránila před vážnými válečnými pohromami. Rozmach města byl ještě výrazněji omezen od roku 1492, kdy si Valdštejnové město i panství rozdělili na dvě samostatné části.
Jílové u Prahy
Město leží ve výšce 381 metrů n. m. v malebné krajině Posázaví, 20 kilometrů jihovýchodně od Prahy. Již od roku 1331 se tu těžilo zlato a zdejší naleziště patřila k nejbohatším v Evropě. Podle dlouhodobých výzkumů tu byla v okolí řeky Sázavy objevena naleziště zlata již za doby Keltů, kteří jej získávali díky rýžování. Ověřeným datem první větší těžby je však až rok 1331. Časem – díky Karlu IV. – který povýšil Jílové na město tu byla zřízena i mincovna. Jelikož za Jana Žižky nestálo město na jeho straně, tak jen Žižkovo vojsko obsadilo, vypálilo a šachty byly zasypány. Zkázu pak dokonala třicetiletá válka. I když se pak časem doly opět obnovily – nikdy už své tehdejší slávy a výtěžnosti nedosáhly. Pokud se chcete podívat po stopách dolování – projděte si místní naučnou stezku.
Jílové u Prahy – Žampach
Město leží ve výšce 381 metrů n. m. v malebné krajině Posázaví, 20 kilometrů jihovýchodně od Prahy. Již od roku 1331 se tu těžilo zlato a zdejší naleziště patřila k nejbohatším v Evropě. Podle dlouhodobých výzkumů tu byla v okolí řeky Sázavy objevena naleziště zlata již za doby Keltů, kteří jej získávali díky rýžování. Ověřeným datem první větší těžby je však až rok 1331. [Číst více…]
Jiřetín pod Jedlovou
Jiřetín pod Jedlovou byl založen v roce 1548 jako hornické městečko. Dolování však zde nebylo nikdy výnosné, a tak záhy po svém založení městečko ztrácelo svůj původní smysl vzniku. Ve své novodobé historii posledních deseti letech prodělala obec nebývalý rozvoj, což bylo oceněno i v soutěži vládního Programu obnovy venkova nejvyšším titulem Vesnice roku 1998. Pro množství památek, především lidové architektury, byla obec v roce 1992 vyhlášena městskou památkovou zónou. Dnes je Jiřetín pod Jedlovou celoročně navštěvovaným sportovně rekreačním centrem západní části Lužických hor. [Číst více…]
Kadaň
Osídlení kadaňské kotliny, jejíž osou je životodárná Ohře, sahá do velmi dávné minulosti. Během staletí temného a neznámého dávnověku se zde střídala řada etnických skupin a rozličných kultur. Archeologické nálezy dosvědčují na Kadaňsku např. kulturu knovízskou (Úhošť 13. – 18. století př. Kr.), bylanskou, halštatskou (Úhošť, Kadaň – Jezerka, 7. – 6. století př. Kr.) a také kulturu laténskou, kterou k nám ve 4. století př. Kr. přinesly keltské kmeny. To potvrzuje i nález řecké černofigurální keramiky. Podle humanistické tradice, to měli být právě Keltové, kteří ve zdejších končinách založili proti sobě na březích Ohře osady nazývané „Kad“ a „An“, což se vykládalo jako „zářící oheň“. Pojmenování, v němž rozeznáváme dnešní jméno města Kadaně, prý vzniklo tak, že si osady a hradiska v Poohří dávaly ohněm znamení. Jde však pouze o legendu. Po Keltech tu až do 6. století sídlily germánské kmeny, jež se pak promísily s přicházejícími Slovany. [Číst více…]
- « Previous Page
- 1
- …
- 5
- 6
- 7
- 8
- 9
- …
- 22
- Další stránka »