Rokycanské území je středem klasických paleontologických nalezišť. Ve skalách pohřbených pod povrchem se dochovaly fosilie v typických kulovitých útvarech, mezi sběrateli i laiky proslulých jako tzv. „Rokycanské kuličky“, po jejichž rozklepnutí můžete být překvapeni např. nádherně zachovalou schránkou trilobita.
Ačkoli první písemná zmínka o Rokycanech je již v Kosmově kronice z roku 1110, lidské osídlení této oblasti sahá mnohem hlouběji do historie.
Rokytnice nad Jizerou
Rokytnice nad Jizerou patří k těm místům Krkonoš, která byla osídlována již v polovině 16. století. Naše obec byla založena kolem roku 1574. Jméno získala Rokytnice od Huťského potoka. Původně se mu říkalo „Rokytnice“ podle přídavného jména „rokytná“, což znamená voda, tekoucí mezi rokytami (vrbami). Zaznamenán je i starý evangelický název obce, jež se stala útočištěm mnoha protestantů – Kalich. První obyvatelé těžili v údolí Huťského potoka dřevo, měď, olovo a stříbro. Zdejší ložiska rud nechal zkoumat roku 1625 Albrecht z Valdštejna, přičemž byla odkryta celá řada dřívějších důlních prací. Povolán byl odborník z Jáchymova. Valdštejn vydal řád, ve kterém horníkům slíbil obytná stavení a možnost získání selských usedlostí za výhodných podmínek. [Číst více…]
Rotunda sv. Petra a Pavla Starý Plzenec
Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zmínka o Starém Plzenci (tehdy ještě zvaném Plzeň) se datuje k roku 976, kdy u tohoto přemyslovského hradiště kníže Boleslav II. porazil vojsko německého krále Oty II. V podhradí postupně vyrostlo městské sídlo s řadou kostelů a živým obchodním ruchem na cestě z Prahy do Bavorska, které až do konce 13. století patřilo k nejdůležitějším v českém státě. Po roce 1295, kdy král Václav II. opodál založil Novou Plzeň (tj. nynější město Plzeň), Stará Plzeň upadala. [Číst více…]
Rožnov pod Radhoštěm
Město ležící v údolí Rožnovské Bečvy mezi svahy Moravskoslezských Beskyd a Vsetínských vrchů. Osada je poprvé připomínána v roce 1267, v roce 1411 byla povýšena na městys a nesla název Rožnovec. Ve 14. a 15. století osadu vlastnili páni z Kravař, od 2. poloviny 15. století do r. 1548 rod Cimburků, pak do roku 1815 rod Žerotínů a následně další šlechtické rody. Jméno Rožnov se poprvé objevuje od roku 1557.
Rumburk
Město je přirozeným centrem nejsevernějšího výběžku české země. Okolní členitá krajina má převažující ráz pahorkatiny se zachovanou přírodou a smíšenými lesními porosty. Průměrná nadmořská výška se pohybuje mezi 300-400 m. Její charakteristiku dotvářejí osamocené vulkanické vrchy tvarované jako krátké hřbety nebo kupy, převyšující okolí o téměř 300 m.
Sedlčany
Osmitisícové Sedlčany se rozkládají na rozhraní středních a jižních Čech, v členité krajině středního Povltaví. Jeho pány v minulosti byli slavní Rožmberkové, Lobkowiczové, Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan, ale také němečtí vojáci, neboť za 2. sv. války město s mnoha okolními obcemi nechali vystěhovat a používali území jako vojenský výcvikový prostor jednotek SS. Mezi zdejší nejzajímavější památky patří gotický kostel sv. Martina či zámeček Červený Hrádek, který do současné podoby upravil architekt Jan Kotěra.
[Číst více…]
Semily
Leží v kotlině na řece Jizeře ve výšce 340 m n. m. 25 km od Liberce a 84 km od Prahy.
Skuteč
Nálezy hlazených kamenných klínů, sekeromlatů, šipek apod. dokazují, že značná část Skutečska byla osídlena již v mladší době kamenné. Písemně je Skuteč doložena ve 13. století, k roku 1289. Stará osada Skuteč ležela na nejbližší obchodní cestě, vedoucí z Chrudimě na Trstenickou stezku. Ves byla povýšena na město pravděpodobně v I. polovině 14. století. Kromě rychtáře mělo město také purkmistra a konšely. Mělo hrdelní právo a soud, mučírnu a kamenný pranýř na náměstí. Skuteč trpěla drancováním v třicetileté válce jak císařskými tak i švédskými vojsky. [Číst více…]
Slaný
Podle zprávy v kronice Václava Hájka z Libočan byla osada Slaný vrch založena roku 750 služebníkem knížete Nezamysla jménem Holot, který pod horou nalezl slaný pramen a z popudu samotného knížete v jeho blízkosti založil osadu solnařů nebo solivarů. Důvod ke vzniku osady lze hledat také v souvislosti se starou obchodní cestou, která vedla ze směru Žatce a Loun ku Praze a je doložena archeologickými nálezy. Tady, nedaleko slaného pramene, u brodu Červeného potoka, zřídili ostrovští benediktini špitál a nejspíš roku 1136 tu postavili chrám sv. Gotharda. [Číst více…]
Slaný
Podle zprávy v kronice Václava Hájka z Libočan byla osada Slaný vrch založena roku 750 služebníkem knížete Nezamysla jménem Holot, který pod horou nalezl slaný pramen a z popudu samotného knížete v jeho blízkosti založil osadu solnařů nebo solivarů. Důvod ke vzniku osady lze hledat také v souvislosti se starou obchodní cestou, která vedla ze směru Žatce a Loun ku Praze a je doložena archeologickými nálezy. Tady, nedaleko slaného pramene, u brodu Červeného potoka, zřídili ostrovští benediktini špitál a nejspíš roku 1136 tu postavili chrám sv. Gotharda.
- « Previous Page
- 1
- …
- 14
- 15
- 16
- 17
- 18
- …
- 22
- Další stránka »