Hranice
Město Hranice leží v prostoru Moravské brány převážně na pravém břehu řeky Bečvy, v nadmořské výšce cca 260 m. Ta část Moravské brány, v níž leží Hranice, se nazývá Bečavská brána. Je vklíněna mezi Oderské vrchy a Podbeskydskou pahorkatinu (Maleník). Bečavská brána má ráz ploché pahorkatiny, jejíž výškové členění je od 205 m n. m. do 366 m n. m.
Hranice patří městům s velmi zajímavým přírodním prostředím. Město bylo citlivě založeno na terénní vyvýšenině v ohbí řeky Bečvy mezi toky Ludinou a Veličkou. Již tento fakt způsobil, že město dominuje okolní krajině. [Číst více…]
Přibyslav
Město Přibyslav leží na západní straně Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce 483 m. Geologické podloží zdejšího regionu je tvořeno rulami, přetvořenými z původních prvohorních naplavenin. V raném středověku byla celá krajina pokryta nedotčeným pralesem, v němž převládaly buky, tisy, borovice, osiky, smrky a břízy. K tehdejší běžné zvířeně patřili vlci, medvědi, rysi, jezevci a zvěř jeleni, srnčí a černá. První věrohodné záznamy o Přibyslavi pocházejí z poloviny 13. století. [Číst více…]
Ostrov
Město Ostrov leží na úpatí Krušných hor, mezi lázeňskými městy Karlovými Vary a Jáchymovem. Historické centrum je staré 700 let, což dokládá nejstarší památka, kostel sv. Jakuba z roku 1224. Kolem něj byla začátkem 13. století postavena malá osada, jejíž založení připisují historici Slávkovi z rodu Hrabišiců. Původní název Ostrova, Zlaukowerde, se později změnil na Schlackenwerth, tedy Slávkův Ostrov. Tehdy to bylo pevné místo uprostřed bažinaté oblasti, obtékané říčkami Bystřicí a Veseřicí. Městem tuto osadu poprvé nazval Jan Lucemburský ve svém privilegiu z roku 1331. Vedla tudy také stará obchodní stezka.
Týn nad Vltavou
Týn nad Vltavou je jedním z nejstarších sídel na jihu Čech. Město je rozloženo po obou březích řeky Vltavy, nedaleko jejího soutoku s Lužnicí. Počátky Týna nad Vltavou se datují již do první poloviny XI. století, kdy bylo území v majetku pražského biskupství. Bylo zde vybudováno opevněné sídlo biskupského správce a v jeho blízkosti se rozrostla osada. Na místě původního správního sídla byl v první polovině XIII. století založen hrad. Hrad zanikl koncem XVII. století, dnes můžeme na jeho místě spatřit renesanční kamenný most, hradní příkop a pozůstatky valů.
Vyškov
Starobylé biskupské město Vyškov leží ve Vyškovské bráně na horním toku řeky Hané. Na základě archeologických nálezů lze doložit nepřetržité osídlení tohoto území již od starší doby kamenné. O nejstarších dějinách města písemné zprávy nemáme, ale na raný původ ukazuje jeho výhodná poloha na křižovatce obchodních cest směřujících od Brna do Olomouce a Kroměříže.
První písemná zmínka o Vyškově je doložena v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141. Tehdy byl Vyškov zeměpanským majetkem, centrem oblasti ještě zůstávala nedaleká Pustiměř s významným románským hradem. Na počátku 13. století se Vyškov stává sídlem zeměpanských úředníků, později ho získali olomoučtí biskupové, v jejichž majetku zůstal více jak 600 let. V polovině 13. století, za biskupa Bruna ze Schauenburku, byla zeměpanská osada povýšena na město, označované jako „oppidum forense“ – osada městského typu s trhem. Ve 14. století již Vyškov patřil k předním městům olomouckého biskupství. [Číst více…]
Chodov
Chodov patří k lokalitám Sokolovska s nejstaršími historicky doloženými počátky. Na konci 12. století byl součástí pozemkového majetku kláštera ve Waldsassenu, zasahujícího až do Čech. Tento klášter se významně podílel na organizaci německé kolonizace, která v průběhu 12. a 13. století položila základy po dlouhá staletí stabilizované etnické skladby zdejšího osídlení.
[Číst více…]
Teplá
Město Teplá (něm. Tepl) je rozlohou 9. největší obec v České republice. Nachází se v západních Čechách na horním toku stejnojmenné řeky, v Tepelské vrchovině, 46 km jihovýchodně od okresního města Cheb, 37 km jižně od krajského města Karlovy Vary, 50 km severozápadně od Plzně, 15 km východně od Mariánských Lázní a 29 km severně od Tachova. Leží na náhorní plošině ve vyšší nadmořské výšce, z čehož vyplývají i drsnější klimatické podmínky. [Číst více…]
Jihlava
Uprostřed rozsáhlé kopcovité, lesnaté a rybničnaté Českomoravské vrchoviny, po obou stranách bývalé zemské hranice mezi Čechami a Moravou, leží starobylé město Jihlava, nejstarší horní město českých zemí.
Na konci 12. století je na návrší nad řekou Jihlavou historicky doložena slovanská vesnice s kostelíkem sv. Jana Křtitele. Stala se východištěm kolonizace kraje, neobyčejně urychlené nálezem stříbrných rud koncem 40.let 13. století. Stříbrná horečka sem přivedla horníky, řemeslníky a obchodníky z celé Evropy. Malá vesnice jejich náporu a potřebám nestačila a proto se začalo na protějším břehu řeky budovat nové město.
[Číst více…]
Fulnek
Za zakladatele města Fulnek jsou považováni páni z Lichtenburka, kteří obdrželi od krále Přemysla Otakara II. část půdy na Opavsku. První písemná doložená zmínka o městě je z roku 1293. V tomto roce však již bylo město plně organizováno – mělo kostel, faru, hrad, rychtáře i měšťany. Fulnek byl zřejmě plánován jako středisko většího panství, k němuž tehdy patřilo i okolí Bílovce. Nasvědčuje tomu i neobvykle velké čtvercové náměstí (o délce stran cca 95 m), jímž diagonálně procházela tranzitní cesta údolím.
- « Previous Page
- 1
- …
- 11
- 12
- 13
- 14
- 15
- …
- 22
- Další stránka »