Neoklasicistní rezidenci si nechal roku 1914 podle projektu vídeňského architekta Otto Prutschera postavit jako rodinné sídlo na Hlubčické ulici místní textilní továrník Theodor Flemmich. Přízemí se zimní zahradou sloužilo k reprezentačním účelům (vstupní hala, panský pokoj, lovecký pokoj apod.), první patro bylo využíváno rodinou pro soukromé účely. Provozní místnosti jako kuchyň a prádelna byly umístěny v suterénu. Na realizaci interiérů se podílely především uměleckořemeslné dílny Wiener Werkstätte, jmenovitě keramik Michael Powolný a severočeské sklárny, přičemž sám Prutscher vypracoval návrhy na sklenice, porcelán či jídelní příbor. S největší pravděpodobností se podílel i na tvorbě okolního areálu vily, tvořeného hospodářskou budovou, garáží a skleníkem s pozoruhodnou konstrukcí topného systému.
Nymburk
Město bylo založeno kolem roku 1275 českým králem Otakarem II. Bylo chráněno dvojitými hradbami a vodními příkopy. Třicetiletá válka dala městu velmi zabrat a téměř jej zničila. Nový dech chytlo až v roce 1870 díky železnici. Důležitým a velmi pěkným místem je náměstí Přemyslovců. Blízko něj stojí Turecká věž, renesanční stavba z roku 1597, která sloužila původně jako vodárna. Zajímavé jsou tu i plastiky a barokní mariánský sloup. V roce 1912 byl postaven most přes řeku Labe. Chcete-li si prohlédnout nějaké památky, věnujte svou pozornost např. kostelu sv. Jiljí, vystavěnému v gotickém stylu, kapli sv. Jana nebo třeba kostelu sv. Jiří v Tyršově ulici. Zde naleznete i vlastivědné muzeum.
Boží Dar
Městu Boží Dar náleží minimálně jedno „Nej“. Je nejvýše položeným městem v České republice, jeho nadmořská výška čítá 1028 m n. m. Město Boží Dar leží v Karlovarském kraji na hranicích s Německem mezi Božídarským Špičákem a nejvyšší horou Krušných hor Klínovcem. Město Boží Dar se také stalo 3. nejmenším městem v České republice.
Broumov
Počátky Broumova jsou spojeny s působením nejstaršího mužského řeholního řádu na území Čech – břevnovskými benediktýny. Ti v roce 1213 získali darem od krále Přemysla Otakara I. území dnešního Broumovska a Policka s malou osadou benediktinských poustevníků a dřevěným kostelem P. Marie na místě nazvaném Police a o čtyřicet let později zahájili jeho kolonizaci. Zatímco polická část vznikajícího klášterního dominia byla osídlena poddanými z vnitrozemí Čech, kolonizace Broumovska byla součástí mohutné německé kolonizační vlny, která ve 13. stol. zalidnila mimo jiné i sousední Slezsko a Kladsko. Organizaci osídlení Broumovska svěřil břevnovský opat podnikatelům – lokátorům, kteří si přivedli zemědělce, rozdělili lesní půdu, vyměřili katastry obcí a stali se držiteli svobodných statků a vykonavateli nižších soudních pravomocí – fojty. [Číst více…]
Rokytnice nad Jizerou
Rokytnice nad Jizerou patří k těm místům Krkonoš, která byla osídlována již v polovině 16. století. Naše obec byla založena kolem roku 1574. Jméno získala Rokytnice od Huťského potoka. Původně se mu říkalo „Rokytnice“ podle přídavného jména „rokytná“, což znamená voda, tekoucí mezi rokytami (vrbami). Zaznamenán je i starý evangelický název obce, jež se stala útočištěm mnoha protestantů – Kalich. První obyvatelé těžili v údolí Huťského potoka dřevo, měď, olovo a stříbro. Zdejší ložiska rud nechal zkoumat roku 1625 Albrecht z Valdštejna, přičemž byla odkryta celá řada dřívějších důlních prací. Povolán byl odborník z Jáchymova. Valdštejn vydal řád, ve kterém horníkům slíbil obytná stavení a možnost získání selských usedlostí za výhodných podmínek. [Číst více…]
Jablonné nad Orlicí
Území, na němž se rozkládá Jablonné nad Orlicí, bylo součástí původního pohraničního pralesa. Jeho osídlování v době kolonizace neprobíhalo živelně, ale řídilo se přírodními podmínkami, jež dávají poloze a půdorysu našich měst a vesnic podobný ráz. Pro založení a výstavbu podhorských měst bylo zpravidla vybráno mírné návrší nad údolní nivou řeky či potoka, obvykle poblíž jejich soutoku z nejsnadnějšího přechodu broděním. Později se na těchto místech budovaly mosty. Údolí zpravidla určovala směr komunikací, nejprve stezek, později cest, silnic a nakonec i železnic. U soutoků vznikaly jejich křižovatky. Vlastní údolní niva, vystavená každoročním záplavám a při původní proměnlivosti vodních toků zamokřená, byla k osídlování a dopravě využita teprve později po různých úpravách.
Chlum u Třeboně
Chlum u Třeboně leží v Budějovickém kraji 15 km jihovýchodně od Třeboně a 25 km jižně od Jindřichova Hradce na úpatí pahorkatiny, která se zvedá z Třeboňské pánve k hraničním vrchům. Již více než 100 let je vyhledávaným letoviskem. Největším podnikem a zároveň největším zaměstnavatelem v Chlumu u Třeboně je sklárna s více než stoletou tradicí. V zemědělství dominuje chov ryb. Důležité je také lesnictví. Zbytek obyvatel je zaměstnán u menších firem, ve službách a obchodě.
Úpice
Strategický význam Úpice podtrhuje i pověst o odražení tatarského vpádu v r. 1421, nazývaná Úpičtí rytíři. Je velmi pravděpodobné, že Úpice jako strážní osada vznikla mnohem dříve, než Tas z Vízmburku postavil r. 1279 nad Havlovicemi hrad Vízmburk. S ním byla neodmyslitelně spojena i jako pozdější městečko až do zániku hradu v r. 1447 a do následného spojení s náchodským panstvím.
Jiřetín pod Jedlovou
Jiřetín pod Jedlovou byl založen v roce 1548 jako hornické městečko. Dolování však zde nebylo nikdy výnosné, a tak záhy po svém založení městečko ztrácelo svůj původní smysl vzniku. Ve své novodobé historii posledních deseti letech prodělala obec nebývalý rozvoj, což bylo oceněno i v soutěži vládního Programu obnovy venkova nejvyšším titulem Vesnice roku 1998. Pro množství památek, především lidové architektury, byla obec v roce 1992 vyhlášena městskou památkovou zónou. Dnes je Jiřetín pod Jedlovou celoročně navštěvovaným sportovně rekreačním centrem západní části Lužických hor. [Číst více…]
Telč
Na místě, kde město stojí, se odedávna křížily obchodní stezky. Na vyvýšenině Humpolecké cesty byl založen hrazený dvorec s románskou rotundou. Ten se stal hospodářským centrem oblasti. V průběhu 13. století se zde usazovalo stále více lidí, a tak bylo nedaleko dvorce založeno sídlo, jež dnes nese název Staré město a je součástí Telče. Jak však vznikla Telč samotná? To není zcela jisté, žádné historické prameny datum založení neuvádí. Prvním spolehlivým letopočtem v historii města jsou léta 1333 – 1335, kdy Telč navštívil markrabě Karel, později známý jako Karel IV.
Město bylo postaveno na vyvýšenině obklopené rybníky, které spojuje Telčský potok a umělý příkop. Území Telče chránily hradební zdi se střílnami a ochozem. Díky těsnému sousedství rybníků, které sahaly až ke zmiňovaným hradbám, se mohla Telč docela snadno přeměnit v nedobytnou vodní pevnost.
- « Previous Page
- 1
- …
- 10
- 11
- 12
- 13
- 14
- …
- 22
- Další stránka »