Starý Plzenec se nalézá 9 km jv. od středu Plzně v údolí řeky Úslavy mezi Radyní a Hůrkou. Archeologické nálezy svědčí o osídlení místa již od 5.tisíciletí př.n.l. První písemná zmínka o Starém Plzenci (tehdy ještě zvaném Plzeň) se datuje k roku 976, kdy u tohoto přemyslovského hradiště kníže Boleslav II. porazil vojsko německého krále Oty II. V podhradí postupně vyrostlo městské sídlo s řadou kostelů a živým obchodním ruchem na cestě z Prahy do Bavorska, které až do konce 13. století patřilo k nejdůležitějším v českém státě. Po roce 1295, kdy král Václav II. opodál založil Novou Plzeň (tj. nynější město Plzeň), Stará Plzeň upadala. [Číst více…]
Hojsova Stráž
Hojsova Stráž (něm. Eisenstrass) je vesnice v jižní části Plzeňského kraje, v okrese Klatovy, jedna ze šesti částí města Železná Ruda. Vesnice leží v nadmořské výšce 890 metrů na západním svahu hory Můstek nad údolím horního toku Úhlavy a od Železné Rudy je vzdálena asi 9 km severním směrem. Součástí Hojsovy Stráže je i horská osada Prenet s kaplí sv. Kunhuty, která leží na trase historické stezky zvané Světelská.
Černá v Pošumaví
Obec Černá v Pošumaví se nachází v okrese Český Krumlov, kraj Jihočeský, na levém břehu Lipenské přehrady zhruba 18 km jihozápadně od Českého Krumlova.První písemná zmínka o obci pochází z 2. března 1268, kdy bylo jméno obce Na Hirzowe (Na Hirzově, německy Hirschau) uvedeno na darovací listině krále Přemysla Otakara II. jeho purkrabímu Hirzovi.
Velké Meziříčí
Velké Meziříčí patří k významným moravským městům v jihovýchodní části Kraje Vysočina. Leží na soutoku řek Oslavy a Balinky, v těsné blízkosti dálnice D1 mezi Prahou a Brnem, přibližně na 145 km od Prahy. Roku 1990 bylo území histrického jádra města prohlášeno památkovou zónou. Mezi nejvýznamější památky města patří Zámek Velké Meziříčí, kostel sv. Mikuláše, radnice, židovské synagogy a mnoho dalších.
Telč
To, co dnes vidíme v Telči na Náměstí Zachariáše z Hradce, je výsledkem mnoha let utváření vzhledu města. Zástavba na náměstí nesla typické středověké znaky. Domy byly zprvu úzké a vystavěné z nejdostupnějšího materiálu, jaký se nacházel v okolí, tedy ze dřeva. Pod domy byly vyhloubeny sklepy, které byly následně pospojovány chodbami, jež se klikatí pod celým náměstím. Sklepy jsou dnes jediným pozůstatkem původních rozměrných gotických domů. [Číst více…]
Telč
Na místě, kde město stojí, se odedávna křížily obchodní stezky. Na vyvýšenině Humpolecké cesty byl založen hrazený dvorec s románskou rotundou. Ten se stal hospodářským centrem oblasti. V průběhu 13. století se zde usazovalo stále více lidí, a tak bylo nedaleko dvorce založeno sídlo, jež dnes nese název Staré město a je součástí Telče. Jak však vznikla Telč samotná? To není zcela jisté, žádné historické prameny datum založení neuvádí. Prvním spolehlivým letopočtem v historii města jsou léta 1333 – 1335, kdy Telč navštívil markrabě Karel, později známý jako Karel IV.
Město bylo postaveno na vyvýšenině obklopené rybníky, které spojuje Telčský potok a umělý příkop. Území Telče chránily hradební zdi se střílnami a ochozem. Díky těsnému sousedství rybníků, které sahaly až ke zmiňovaným hradbám, se mohla Telč docela snadno přeměnit v nedobytnou vodní pevnost.
Jiřetín pod Jedlovou
Jiřetín pod Jedlovou byl založen v roce 1548 jako hornické městečko. Dolování však zde nebylo nikdy výnosné, a tak záhy po svém založení městečko ztrácelo svůj původní smysl vzniku. Ve své novodobé historii posledních deseti letech prodělala obec nebývalý rozvoj, což bylo oceněno i v soutěži vládního Programu obnovy venkova nejvyšším titulem Vesnice roku 1998. Pro množství památek, především lidové architektury, byla obec v roce 1992 vyhlášena městskou památkovou zónou. Dnes je Jiřetín pod Jedlovou celoročně navštěvovaným sportovně rekreačním centrem západní části Lužických hor. [Číst více…]
Úpice
Strategický význam Úpice podtrhuje i pověst o odražení tatarského vpádu v r. 1421, nazývaná Úpičtí rytíři. Je velmi pravděpodobné, že Úpice jako strážní osada vznikla mnohem dříve, než Tas z Vízmburku postavil r. 1279 nad Havlovicemi hrad Vízmburk. S ním byla neodmyslitelně spojena i jako pozdější městečko až do zániku hradu v r. 1447 a do následného spojení s náchodským panstvím.
Chlum u Třeboně
Chlum u Třeboně leží v Budějovickém kraji 15 km jihovýchodně od Třeboně a 25 km jižně od Jindřichova Hradce na úpatí pahorkatiny, která se zvedá z Třeboňské pánve k hraničním vrchům. Již více než 100 let je vyhledávaným letoviskem. Největším podnikem a zároveň největším zaměstnavatelem v Chlumu u Třeboně je sklárna s více než stoletou tradicí. V zemědělství dominuje chov ryb. Důležité je také lesnictví. Zbytek obyvatel je zaměstnán u menších firem, ve službách a obchodě.
Jablonné nad Orlicí
Území, na němž se rozkládá Jablonné nad Orlicí, bylo součástí původního pohraničního pralesa. Jeho osídlování v době kolonizace neprobíhalo živelně, ale řídilo se přírodními podmínkami, jež dávají poloze a půdorysu našich měst a vesnic podobný ráz. Pro založení a výstavbu podhorských měst bylo zpravidla vybráno mírné návrší nad údolní nivou řeky či potoka, obvykle poblíž jejich soutoku z nejsnadnějšího přechodu broděním. Později se na těchto místech budovaly mosty. Údolí zpravidla určovala směr komunikací, nejprve stezek, později cest, silnic a nakonec i železnic. U soutoků vznikaly jejich křižovatky. Vlastní údolní niva, vystavená každoročním záplavám a při původní proměnlivosti vodních toků zamokřená, byla k osídlování a dopravě využita teprve později po různých úpravách.
- « Previous Page
- 1
- …
- 8
- 9
- 10
- 11
- 12
- …
- 22
- Další stránka »