Okresní město Opava se rozprostírá v malebné krajině ležící mezi Kružberskou vodní nádrží a Ostravou. První písemná zmínka o Opavě pochází z roku 1195, kolem roku 1215 Opava získala městský statut.
K nejstarším památkám patří minoritský klášter s kostelem sv. Ducha, postavený před rokem 1269, impozantní stavbou je děkanský gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z 2. pol. 14. století, kaple sv. Kříže v Opavě-Kateřinkách a mnoho dalších. Raritou je místní Slezské zemské muzeum, které je nejstarším muzeem na území ČR. [Číst více…]
Opava
Okresní město Opava se rozprostírá v malebné krajině ležící mezi Kružberskou vodní nádrží a Ostravou. První písemná zmínka o Opavě pochází z roku 1195, kolem roku 1215 Opava získala městský statut.
K nejstarším památkám patří minoritský klášter s kostelem sv. Ducha, postavený před rokem 1269, impozantní stavbou je děkanský gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z 2. pol. 14. století, kaple sv. Kříže v Opavě-Kateřinkách a mnoho dalších. Raritou je místní Slezské zemské muzeum, které je nejstarším muzeem na území ČR. [Číst více…]
Opava
Město Opava náleží ke starým sídelním územím. První svědkové osídlení pocházejí v archeologických nálezech již ze starší doby kamenné. Takřka každé období pravěku zde zanechalo své stopy. Poslední z nich bylo slovanské hradiště v Kylešovicích, jehož obyvatelé náleželi s největší pravděpodobností ke kmeni Holasiců, připomínaném v názvu nedaleké obce Holasovice. Středověké osídlení Opavy se konstituovalo patrně ve 12. století v podobě kupecké osady, situované poblíž brodu přes řeku Opavu na obchodní cestě z Moravy do Polska. Tato cesta byla součástí „Jantarové stezky” spojující Jadran s Baltem. Z roku 1195 pochází také první písemná zpráva o existenci Opavy, o které se ale uvažuje jako o falsu. Význam a postavení kupecké osady stvrdil městský statut, který získala někdy kolem roku 1215. Dekret Přemysla Otakara I. z roku 1224 poprvé hovoří o Opavě již jako o městě.
Olomouc – pohled na město (věže)
O starém slovanském osídlení prostoru dnešního města svědčí četné archeologické nálezy. První písemnou zprávu o Olomouci nacházíme na stránkách Kosmovy kroniky, kde se dočítáme k roku 1055, že na zdejším knížecím hradě pobýval se svou manželkou Vratislav, druhorozený syn Břetislava I., jehož otec Moravu natrvalo připojil k Čechám.
Olomouc
Budova olomoucké radnice, která vévodí Hornímu náměstí, představuje již po šest staletí symbol hospodářského a politického významu někdejšího královského hlavního města. Budova radnice je čtyřkřídlá, s vnitřním dvorem uprostřed. Z jižní fasády vystupuje arkýř gotické kaple sv. Jeronýma, který je bohatě zdobený kružbami a figurálními motivy. Při východní straně budovy je dvouosé schodiště s renesanční lodžií. Vedle radniční věže se ve výklenku severní fasády nachází orloj. [Číst více…]
Olomouc
Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci je monument postavený ke slávě Boží v letech 1716 až 1754. Jeho hlavním účelem byla okázalá oslava katolické církve a víry, částečně vyvolaná pocitem vděčnosti za ukončení moru, který na Moravě udeřil v letech 1714 až 1716. Vzhledem k tomu, že všichni umělci a řemeslničtí mistři, kteří na sloupu pracovali, byli olomouckými občany, byla stavba sloupu rovněž chápána jako výraz lokálního patriotismu. [Číst více…]
Olomouc
Caesarova kašna je nejznámější a umělecky nejnáročnější olomouckou kašnou. Její sochařská výzdoba představuje bájného zakladatele města – císaře Gaia Iulia Caesara. Na imitovaném skalisku uprostřed nádrže je socha jezdce na vzpínajícím se koni. U nohou mu leží dvě mužské postavy s kartušemi – jedná se o personifikace řeky Moravy a Dunaje – a dále sedící pes – narážka na věrnost města panovníkovi. Socha Caesara je umístěna tak, že svou tvář odvrací od olomoucké radnice směrem k Michalskému návrší, kde údajně stával tábor římských vojsk. [Číst více…]
Olomouc
Sloup poslavil v letech 1715- 1723 Václav Render jako výraz vděčnosti olomouckých měšťanů za ukončení moru, který na Moravě udeřil v letech 1714 až 1716. Na sochařské výzdobě pracovali Jan Sturmer (socha Panny Marie Immaculaty, socha svatého Františka Xaverského a socha svatého Karla Boromejského) a Tobiáš Schütz (ostatní sochy kromě později vyměněné sochy svatého Šebestiána).
1758 – sloup byl při pruském obléhání poškozen a poté byla vyměněna socha svatého Šebestiána.
1985–1992 – při restaurování byl originální tordovaný (kroucený) sloup nahrazen kopií. [Číst více…]
Nymburk
Město bylo založeno kolem roku 1275 českým králem Otakarem II. Bylo chráněno dvojitými hradbami a vodními příkopy. Třicetiletá válka dala městu velmi zabrat a téměř jej zničila. Nový dech chytlo až v roce 1870 díky železnici. Důležitým a velmi pěkným místem je náměstí Přemyslovců. Blízko něj stojí Turecká věž, renesanční stavba z roku 1597, která sloužila původně jako vodárna. Zajímavé jsou tu i plastiky a barokní mariánský sloup. V roce 1912 byl postaven most přes řeku Labe. Chcete-li si prohlédnout nějaké památky, věnujte svou pozornost např. kostelu sv. Jiljí, vystavěnému v gotickém stylu, kapli sv. Jana nebo třeba kostelu sv. Jiří v Tyršově ulici. Zde naleznete i vlastivědné muzeum.
Nový Jičín
- « Previous Page
- 1
- …
- 8
- 9
- 10
- 11
- 12
- …
- 22
- Další stránka »