Na místě dnešního zámku stávala kolem roku 1600 pozdně středověká tvrz rytířské rodiny Kaplířů ze Sulevic. Kaplířové drželi Stekník až do začátku Třicetileté války, kdy jim byl z náboženských důvodů zkonfiskován. V roce 1681 kupuje zbytky vyhořelé tvrze bohatý žatecký měšťan Jan Jiří Kulhánek, později nobilitovaný do šlechtického stavu s přídomkem z Klaudensteina. Na místě tvrze staví zámek ve stylu vrcholného baroka. Ve 2. pol. 18. století, za jeho vnuka Jana Františka sv. pána z Klaudensteina dochází k rokokové úpravě objektu. Stekník držel od r. 1760, v roce 1772 získává pro svůj rod hraběcí titul a roku 1775 posílil svůj stav spojením s významným hraběcím rodem Hohenembsů (sňatkem s Marií Franciscou hraběnkou z Hohenembs). Roku 1796 prodal Stekník, rytíři Antonínu Josefu Korbovi z Weidenheimu. V držení tohoto severočeského rodu byl zámek až do r. 1892. [Číst více…]
Štětí
Štětí leží v krajině, která patří k nejstarší sídelní oblasti v Čechách. Archeologické nálezy dokazují, že úrodné Polabí bylo souvisle osídleno od mladší doby kamenné, neolitu, tedy již před 6 – 7 tisíci lety, kdy se na našem území nacházejí doklady zemědělství. Z té doby pocházejí nálezy sekeromlatů, broušených kamenných seker s otvorem pro topůrko, které byly objeveny při výstavbě papírny v 50. letech. Tam se našly i pozůstatky lidské činnosti z eneolitu, pozdní doby kamenné, a ze starší doby bronzové, kdy zdejší krajinu obývali lidé únětické kultury. K této kultuře patří i objev z roku 1933, kdy byly při stavbě dnešní Masarykovy školy odkryty hroby skrčenců, včetně šperků, z nichž některé byly z jantaru. Ve Štětí se nalezly i doklady z mladší doby železné, laténu. V té době žili v Čechách Keltové.
Střekov
Majestátný Střekov se vypíná na černé skále, čnící z hladiny Labe do výšky sto metrů. Za deštivých nocí se prý po útesu škrábe duch mladé dcery hradního pána, která se zde kdysi hlubokým skokem rozloučila se životem. Hledá přízrak svého milého, chudého podkoního, jenž byl za trest, že okusil zakázanou lásku, nechán v hradních zdech vyhladovět k smrti. [Číst více…]
Stříbrník u Loun
Vrch Stříbrník nebo též Červený vrch u Loun (či zkrátka Červeňák) je oblíbeným výletním místem nad obcí Dobroměřice u Loun. Na vrcholku totiž stojí jediná horská chata na Lounsku, a to Ejemova chata s rozhlednou, postavená roku 1910.
Tanečnice
Rozhledna se klene v nadmořské výšce 598 metrů, je to zděná osmiboká rozhledna a nejseverněji položená rozhledna v Česku. Kopec se nachází až u samých hranic s Německem. V blízkosti rozhledny jsou zbytky obce Tomášov, která má dnes převážně rekreační charakter a je zde bývalý hraniční přechod do Německa, kam můžete podniknout další turistické výlety. Na vrcholu hory Tanečnice je pramen pitné vody. Nově je u rozhledny otevřena restaurace s příjemnou obsluhou a výbornou domácí kuchyní, dále pak půjčovna koloběžek a pro děti je připraven skákací hrad.
Tobiášův vrch
Rozhledna Tobiášův vrch se nachází v nadmořské výšce 484 m severozápadně od stejnojmenné kóty, asi 4 km severovýchodně obce Jesenice, v katastrálním území obce Bukov u Hořoviček. Tobiášův vrch, kóta 507 m náleží Rakovnické pahorkatině.
Tolštejn
Rozsáhlá zřícenina hradu Tolštejn stojí na 670 metrů vysokém čedičovém suku nad Jiřetínem pod Jedlovou na Děčínsku v Ústeckém kraji. Z hradu se dochovaly zbytky mohutné štítové zdi, základy vstupní věže, zbytky původního horního hradu, na severu je šlejnicovská bašta a v severozápadním cípu je okrouhlá věž zvaná hladomorna. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.
[Číst více…]
Tolštejn
Tolštejn je nejlépe zachovanou hradní zříceninou v Lužických horách. Stojí asi 2 km jižně od Jiřetína pod Jedlovou na výrazném znělcovém skalním suku (670 m), který je charakteristickou krajinnou dominantou. Jméno hradu (něm. Tollenstein) bylo odvozeno od původního názvu skály Dohlenstein (= Kavčí kámen). [Číst více…]
Trmice
Tento zámek byl postaven v letech 1856-1863 hrabětem Nostitzem v novogotickém tudorovském slohu. Zpracování projektu bylo zadáno vídeňskému architektu Forstellovi. V roce 1919 zámek koupil ústecký továrník Wolfrum, který jej později prodal městu Ústí n. Labem. To do něj ve stejném roce umístilo městské muzeum. Bohaté muzejní expozice byly veřejnosti přístupné až do roku 1964, kdy vzhledem k havarijnímu stavu zámku došlo k jeho uzavření.
Valdštejnů – Litvínov
Tvrz v Litvínově je prvně doložena okolo r. 1505. Původní majitelé, rytíři z Johnu, prodali ves i tvrz r. 1589 Janu Václavu z Lobkovic, od nichž pak panství i s tvrzí získali Valdštejnové. V roce 1732 nechal hrabě Jan Josef Valdštejn na místě bývalé tvrze vystavět barokní zámek. Ten byl v r. 1878 rekonstruován a vše z původního slohu bylo odstraněno. Zámek dnes nemá architektonickou hodnotu. Po roce 1945 se zámek stal majetkem města a slouží doposud jako městský archiv a městské muzeum. [Číst více…]