Štětí leží v krajině, která patří k nejstarší sídelní oblasti v Čechách. Archeologické nálezy dokazují, že úrodné Polabí bylo souvisle osídleno od mladší doby kamenné, neolitu, tedy již před 6 – 7 tisíci lety, kdy se na našem území nacházejí doklady zemědělství. Z té doby pocházejí nálezy sekeromlatů, broušených kamenných seker s otvorem pro topůrko, které byly objeveny při výstavbě papírny v 50. letech. Tam se našly i pozůstatky lidské činnosti z eneolitu, pozdní doby kamenné, a ze starší doby bronzové, kdy zdejší krajinu obývali lidé únětické kultury. K této kultuře patří i objev z roku 1933, kdy byly při stavbě dnešní Masarykovy školy odkryty hroby skrčenců, včetně šperků, z nichž některé byly z jantaru. Ve Štětí se nalezly i doklady z mladší doby železné, laténu. V té době žili v Čechách Keltové.
Katedrála sv. Štěpána v Litoměřicích
Vznik se datuje k roku 1057. Když kolem r. 1057 založil kníže Spytihněv II. Kolegiátní kapitulu u kostela sv. Štěpána, byl to zřejmě již kamenný kostel, protože zakládací listina o něm hovoří jako o bazilice. Románský kostel, který byl později ve 14. století goticky přestavěn, byl v letech 1662-64 zbořen. Bezprostředně poté byla ve stylu raného baroka vystavěna v letech 1664-68 dnešní katedrála stavitelem italského původu. Stavby se zúčastnil též Domenico Orsi a pravděpodobně i Giulio Broggio.
Tolštejn
Rozsáhlá zřícenina hradu Tolštejn stojí na 670 metrů vysokém čedičovém suku nad Jiřetínem pod Jedlovou na Děčínsku v Ústeckém kraji. Z hradu se dochovaly zbytky mohutné štítové zdi, základy vstupní věže, zbytky původního horního hradu, na severu je šlejnicovská bašta a v severozápadním cípu je okrouhlá věž zvaná hladomorna. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.
[Číst více…]
Tolštejn
Tolštejn je nejlépe zachovanou hradní zříceninou v Lužických horách. Stojí asi 2 km jižně od Jiřetína pod Jedlovou na výrazném znělcovém skalním suku (670 m), který je charakteristickou krajinnou dominantou. Jméno hradu (něm. Tollenstein) bylo odvozeno od původního názvu skály Dohlenstein (= Kavčí kámen). [Číst více…]
Hrádek u Varnsdorfu
Dominanta města Varnsdorfu se tyčí na znělcovém hraničním vrchu do výšky 467 m n. m. Objekt vybudovali varnsdorfští členové Horského spolku pro nejsevernější Čechy. Stavba 29 m vysoké vyhlídkové věže a restaurace na Hrádku začala 11. května 1903 podle projektu městského stavitele Antona Möllera. Prostředky na výstavbu byly získány z darů významných osobností, řemeslníků a občanů Varnsdorfu a okolí. Zahájení stavby značně usnadnila půjčka 50 tis. korun od knížete Lichtenštejna pokrývající skoro polovinu nákladů. Stavba byla dokončena 15. května 1904.
Větruše
První zmínky o Větruši nalezneme co by legendu zaznamenanou v Hájkově kronice. Na místě dnešní vyhlíhkové restaurace pod Soudným vrchem vystavěl údajně v roce 826 jistý šlechtic Labohoř na počest své ženy hrad, který pojmenoval Wittrusch či Vitruš. Hrad ovšem později zcela vyhořel.
Další zmínkou je pověst o zkáze hradu.
Jistý ústecký strojmistr sestavil stroj, který dokázal vrhat kameny na velkou vzdálenost. Ústečtí věnovali tento stroj císaři. Ten jej nechal umístit na Větruši. Majitel hradu si ovšem krátil dlouhé chvíle tím, že vrhal na město mršiny a odpad. Obyvatelé ale přichystali odplatu. V den kdy hradní paní porodila díte a pán byl v Praze, přijali muži v převlečení za ženy pozvání na křtiny. Po té co se dostali do hradu, pobili vše živé a hrad zapálili. Hrad postupně pustl, až zanikl zcela.
Házmburk
Jednou z nejvýznamnějších dominant Českého středohoří je zřícenina hradu Házmburk nedaleko města Libochovice. O jeho počátcích neexistují přesné údaje a historická tvrzení se v tomto případě velmi různí. Hrad vybudovali nepochybně Lichtenburkové před rokem 1292; z velké části pravděpodobně stál již roku 1335, kdy ho získal Jan Lucemburský a vzápětí prodal Zbyňku Zajíci z Valdeka. [Číst více…]
Velké Březno
Státní zámek Velké Březno jeden z nejmladších, nejmenších, ale zároveň i nejkrásnějších zámků v České republice. Byl totiž postaven mezi lety 1843-1845, a to pro tehdejšího nejvyššího purkrabího Českého království, hraběte Karla Chotka z Chotkova a Vojnína. [Číst více…]
Tobiášův vrch
Rozhledna Tobiášův vrch se nachází v nadmořské výšce 484 m severozápadně od stejnojmenné kóty, asi 4 km severovýchodně obce Jesenice, v katastrálním území obce Bukov u Hořoviček. Tobiášův vrch, kóta 507 m náleží Rakovnické pahorkatině.
Schillerova – Kryry
Rozhledna byla postavena v letech 1905 – 1906, na místě kde dříve stával hrad Kozihrady, v nadmořské výšce 383 m nad mořem. V roce 1905 se slavilo sté výročí velkého německého básníka Friedricha Schillera jehož památník měl být umístěn v přízemí rozhledny. Po něm také dostala rozhledna své jméno: Schillerova rozhledna (původní název: Schillewarte). Iniciátorem výstavby se stal místní okrašlovací spolek, kterému pomohl spolek kryrských rodáků žijících ve Vídni. Návrh rozhledny vypracoval úspěšný vídeňský architekt a stavitel Alois Kaiser. Podle dobových pramenů se na stavbu spotřebovalo 95 000 cihel, 60 fůr písku a 15 fůr žulového kamene. To vše prý na kostelní vrch dopravilo 298 koňských potahů. Otevírací slavnost se konala 17. června 1906 a zúčastnilo se jí několik tisíc návštěvníků ze širokého okolí.