Rozálka u Žamberka
V podhorském městečku Žamberk na Kapelském vrchu se hrdě pne zdejší krásná rozhledna s pohádkovým jménem Rozálka. Žamberská rozhledna je však známa také pod názvem Tyršova. Na první pohled upoutá zejména svým zajímavým a nevšedním tvarem. Žamberská rozhledna má dokonce svou identickou dvojnici u jihočeského Tábora – rozhlednu zvanou Hýlačka. Tou se nechala inspirovat Komise pro povznesení cizineckého ruchu v Žamberku, která si dala mimo jiné za cíl výstavbu rozhledny pro místní, turisty a návštěvníky.
Polička
Polička je bývalým královským městem, které bylo založeno roku 1265. Do dnešní doby se z historických objektů dochovaly hradby, obklopující celé historické jádro města. Zajímavé jsou také měšťanské domy se sedlovými střechami a barokními štíty. Za pozornost stojí také radnice, pocházející z let 1739-44 a pozoruhodná radniční kaple z roku 1751. Krásné jsou také místní sochy, kašny a morový sloup. [Číst více…]
Polička
Polička je bývalým královským městem, které bylo založeno roku 1265. Do dnešní doby se z historických objektů dochovaly hradby, obklopující celé historické jádro města. Zajímavé jsou také měšťanské domy se sedlovými střechami a barokními štíty. Za pozornost stojí také radnice, pocházející z let 1739-44 a pozoruhodná radniční kaple z roku 1751. Krásné jsou také místní sochy, kašny a morový sloup. [Číst více…]
Pastýřka
Rozhledna byla slavnostně otevřena 20. července 2009. Po sto letech se na místo bývalé rozhledny, která nesla jméno knížete Jana Lichtenštejna vrátila další výšková stavba. Novou rozhlednu, která se hrdě tyčí Na Pastvisku 516m. n., projektoval moravskotřebovský rodák Jan Škoda. Studie rozhledny pochází od Antonína Olšiny, který navrhl známou Dobře ukrytou rozhlednu Járy Cimrmana v Březové nad Svitavou. Pastýřka je dřevěná věž s ocelovým vřetenovým schodištěm a železobetonovými základy. Výška rozhledny je 27 m, vyhlídková plošina je v 25 metrech. Návštěvníkům, kteří vystoupají na vršek rozhledny, se nabídne pohled na Moravskou Třebovou a okolí, Orlické hory, Bukovou horu, Jeseníky, masiv Králického Sněžníku a Zábřežskou vrchovinu. [Číst více…]
Pardubice
Nejstarší dochované stopy pobytu člověka můžeme na Pardubicku sledovat od mladšího paleolitu (40 tis. až 10 tis.př.n.l.). Doklady o poměrně velké stanici lovců, rybářů a sběračů z doby mezolitu ( 8 tis. až 6 tis. př.n.l.) byly objeveny v Pardubicích u hřbitova. Ojedinělé nálezy keramiky a nástrojů prvních zemědělských kultur jsou známy z řady míst Pardubicka – zejména z okolí mikulovského kopce u Pardubic, podél Labe a jeho přítoků a v okolí Kunětické hory.
Pardubice
Pardubický zámek stojí na místě původního panského sídla, které vzniklo nejspíše na sklonku 13. století. V následujícím století se změnilo na vodní hrad. V době, kdy panství patřilo Vilému z Pernštejna (+1521) došlo k pozdně přestavbě a přístavbě východního křídla. Vilémovi synové pokračovali v dostavbách a úpravách, ale již v raně renesančním stylu. Mezi lety 1574-1579 vybudoval architekt Ulrico Aostalli rozměrný reprezentační sál ve druhém patře severního křídla, ozdobil zámeckou fasádu sgrafitem a vystavěl renesanční štíty. Přestože byl zámecký areál budován jako pevnost počátkem 16. století, jeho obranné kvality se osvědčily i v průběhu třicetileté války, kdy byl několikrát marně dobýván.Pardubický zámek je vzácným dokladem přechodu mezi hradem a zámkem.
Pardubice
Pardubice (německy Pardubitz) jsou univerzitní a statutární město na východě Čech, metropole Pardubického kraje s výraznou správní, obytnou, obslužnou a výrobní funkcí pardubicko-hradecké aglomerace. První dochovaná zmínka o existenci Pardubic pochází z roku 1295, k roku 1340 jsou už připomínány jako město. Největší rozkvět prodělaly za pánů z Pernštejna. Na konci 16. století a v 17. století nastal úpadek. Nový rozvoj města přišel od poloviny 19. století s připojením města na železnici. Vznikla zde řada průmyslových podniků jako lihovar, cukrovar, továrna na mlýnské stroje, Fantova rafinérie minerálních olejů a další. Po druhé světové válce došlo k masivní výstavbě nových čtvrtí především na okraji města a počet obyvatel se rychle zdvojnásobil. [Číst více…]
Oheb
Hrad Oheb stával na skalnatém ostrohu nad dnešní Sečskou vodní nádrži. Návrší, na němž později vznikl hrad a na jehož úpatí vytváří řeka Chrudimka mohutný oblouk (Oheb), se poprvé pod názvem Oheb připomíná v r. 1315 jako majetek vilémovského kláštera. Opat tohoto kláštera jej tehdy dal do zástavy majitelům nedalekého Vildštejna Hrabišovi z Paběnic a jeho manželce pod podmínkou, že Hrabiše nepostaví na Ohebu hrad nebo tvrz. V opačném případě mělo být návrší hned klášteru vráceno. Klášter se zřejmě obával, že z Ohebu by mohl být ohrožován jeho majetek na horní Chrudimce a že by současně ztratil možnost strategicky ovládat i protilehlý Vildštejn. Po Hrabišově smrti v r. 1348 vrátili jeho synové návrší Oheb vilémovskému klášteru. [Číst více…]
Nové Hrady
V okrese Chrudim, asi 10 kilometrů jižně od Vysokého Mýta, se nachází městečko Nové Hrady. Kdysi nad ním stával gotický hrad, ze kterého však zůstaly jen málo zřetelné zbytky. Důstojným nástupcem hradu se stal rokokový zámek, někdy označovaný jako „Malý Schönbrun“. Vídeňská rezidence habsburských císařů je sice mnohem větší, ale průčelí obou zámků mají řadu podobných prvků a Nové Hrady vznikly jen o několik let později než slavný zámek císařovny Marie Terezie.