Jenom pár kilometrů od nejvyšší hory Jeseníků, Pradědu, v nadmořské výšce 800 m. n. m. uprostřed jesenické přírodní poezie, se nacházejí Lázně Karlova Studánka. Vzhledem ke své poloze a klimatu patří k lázním s nejčistším ovzduším v České republice a proto jsou zejména vhodná k aktivnímu odpočinku. Určitě si tu ale na svoje přijde každý návštěvník, milující neporušenou přírodu a hory. V lázních se léčí nemoci horních i dolních dýchacích cest, srdečně – cévní problémy, vysoký krevní tlak a snížená funkcí štítné žlázy. [Číst více…]
Karlova Studánka – Hudební hala
Karlova Studánka je jak velmi atraktivním turistickým místem, tak i vyhlášeným místem lázeňským. Nabídnout vám může své uhličito-železité prameny, které jsou známy už od 16. století. Lázně jako takové zde však byly založeny až kolem roku 1785 namístě železářské osady Hubertov. K nejznámějším pramenům patří např. pramen Maxmiliánův, Karlův, Vilémův, Bezejmenný, Trubačský, Norbertův atd. Prameny dosahují teploty cca 7 stupňů Celsia a jsou pravděpodobně vulkanického původu.
Kaple sv. Cyrila a Metoděje
Na vrcholu Radhoště ve výšce 1129 m.n.m, nás již zdáli vítá kaple sv. Cyrila a Metoděje. Pohled může někomu rušit telekomunikační stožár, berme jej však jako daň civilizaci jejíž součástí je i internet. Nejprve dorazíme k bronzovému sousoší sv. Cyrila a Metoděje z roku 1805, jehož autorem je Albín Polášek, který je i autorem sochy Radegasta. Potom můžeme navštívit kapli a přístupnou vyhlídku na zvonici s krásným rozhledem. Nápis nad vchodem do kaple hlásá „Milujte se, Slované, a sjednoťte se u víře, kterou zde hlásali svatí Cyril a Methoděj“.
Ježník – Krnov
Rozhledna se tyčí západním směrem od města Krnov. Je 17 metrů vysoká a je postavena na vrchu Vyhlídka. Původní rozhledna byla zničena za druhé světové války. Nová rozhledna nabízí unikátní pohled na okolní lesy a oblast Krnova. Vstup na věž je volný.
Jablunkov
Podle tvrzení historiků je nutné počátky starého Jablunkova hledat pravděpodobně v místech, kde dnes leží vesnice Hrádek. Tam uprostřed divokých houštin panenských lesů a borů, založila těšínská knížata varovné hradiště, střežící jihovýchodní hranici knížectví. Okolo tohoto hradiště se usazovali první obyvatelé a založili tak novou osadu, později vesnici s názvem Jablunkov. Stalo se tak pravděpodobně ve 12.století.
Hukvaldy
Hrad Hukvaldy leží na protáhlém kopci, 150 metrů nad stejnojmennou obcí Hukvaldy, známou především jako rodiště světově proslulého hudebního skladatele Leoše Janáčka. [Číst více…]
Hukvaldy
Hrad Hukvaldy leží na protáhlém kopci, 150 metrů nad stejnojmennou obcí Hukvaldy, známou především jako rodiště světově proslulého hudebního skladatele Leoše Janáčka. [Číst více…]
Hradec nad Moravicí
Již v 9. století zde stávalo slovanské hradiště, vystřídané v 11. století knížecím a ve 13. století královským hradem. V roce 1778 koupil panství rod knížat Lichnovských z Voštic, který započal s empírovou přestavbou. Bylo upraveno okolí a založen přírodně krajinářský park. V 19. století přistavěn tzv. Červený zámek v novogotickém stylu s hradební zdí a Bílou věží.
Hotel Grůň
Horní Benešov
Původní název města byl Benešov, až v roce 1926 došlo ke změně na Horní Benešov. Historické záznamy se zmiňují o existenci Benešova již v roce 1226 jako o hornické osadě. Stříbrné doly v Benešově patřily k nejstarším v zemi. Na osídlení kraje mezi Opavou a Krnovem měl zásluhu zeť Přemysla Otakara II. – Vok I., sídlící na hradě Vartnově u Úvalna. Podkomoří českého krále a syn Voka I. Beneš II. z Brantic a Úvalna, pokračoval v osídlování dalších krajů směrem na západ a byl to právě on, kdo pověřil dva lokátory z kmene Holasiců, Erviga a Quidona, založit město na hlubčickém právu. Zakládací listina je datována 11. dubnem 1253. V roce 1271 potvrdil český král Přemysl Otakar II. městu práva a poručil, aby se řídilo právem jihlavským. Kolem roku 1288 k městu náležely okolní vsi Razová, Horní Životice, Jelení, Milotice a zaniklé vsi Schvarzendorf a Rábov. [Číst více…]
- « Previous Page
- 1
- …
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- Další stránka »