Původní název obce ležící na zlatonosné a perlorodé řece Otavě byl jen Hoštice. V době, kdy tvořily jedno panství se Střelou, byl název upraven na Střelohoštice (německy Strahlhoschtitz) a na počátku 20. století pak na Střelské Hoštice. První známky osídlení Pootaví se datují do sklonku starší a do střední doby kamenné (15 000 – 5 000 let př.n.l.). Trvalejší osídlení prokazují až pozůstatky vesnických sídlišť a mohylové hroby ze starší doby železné 7. – 5. stol. př.n.l). Na území obce jsou evidovány čtyři lokality mohylových pohřebišť. Nálezy jsou uloženy v Národním muzeu v Praze, v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích, ve Vídni a v místním Muzeu řeky Otavy a voroplavby. [Číst více…]
Stráž nad Nežárkou
Místo, kde se nachází hrad a zámek ve Stráži nad Nežárkou má velmi bohatou historii, která sahá na začátek našeho letopočtu. Jednotlivé části historie najdete v jednotlivých kapitolách. Vzácnou zajímavostí například je, že současný historický objekt je ojedinělým hybridem hrad-zámek. Světoznámá operní pěvkyně Ema Destinnová je nerozlučně spjata se zámkem ve Stráži nad Nežárkou. Proto zde můžete shlédnout nejrozsáhlejší expozici o jejím životě a díle. [Číst více…]
Dačice
Zámek Dačice se nachází ve stejnojmenném městě na Jindřichohradecku v Jihočeském kraji. Z renesančního období se dochovaly klenby některých sálů a dvě patra arkád na nádvorní straně předního křídla. Severní zámecké křídlo, které je přístupné veřejnosti, zahrnuje reprezentační prostory přízemí ve stavu, v jakém je zanechali poslední majitelé, v 1. patře je pak ojedinělý soubor empírových interiérů a pozdně secesní knihovna. Na zámku sídlí i muzeum města Dačic, jehož sbírky obsahují ikonografii města, dačický graduál Jana Luciána ze 16. století, barokní plastiky, památky na významné osobnosti města a obrazovou galerii. Na zámek navazuje rozsáhlý park.
Blatná
Románský vodní hrad obklopený bažinami nechal vystavět Vyšemír, doložený v pramenech roku 1235. Na konci 13. století se usadili na Blatné Bavorové ze Strakonic a po nich vzdálený příbuzný Jan z Rožmitálu, zmiňovaný poprvé roku 1408. Jan dal bývalé sídlo zbořit a vystavěl zde gotický hrad.
Červená Lhota
Zámek Červená Lhota je velmi romantickým vodním zámkem a najdete ho u obce Deštná, severozápadně od Jindřichova Hradce. Stojí na místě původní tvrze na skále uprostřed rybníka, který vznikl přehrazením deštenského potoka. Zámeček je zařízený jako letní sídlo a návštěvníkům přibližuje úroveň bydlení šlechty v období baroka, rokoka a klasicismu. [Číst více…]
Jindřichův Hradec
Původně nevelký středověký hrad, postupem času přestavěný až do dnešní rozlehlé zámecké podoby. Leží ve stejnojmenném městě při rybníku Vajgar, jež je propojen s řekou Nežárkou, tvořící spolu s ním přirozenou vodní ochranu hradu. Hrad byl postaven na místě staršího slovanského hradiště začátkem 13. století. První písemná zmínka o něm je datována do roku 1220, kdy je uváděn zakladatel hradu Jindřich, píšící se tehdy z Nového Hradce.
Bechyně
Zámek vznikl z původního hradu pocházejícího ze 13. století. Na přelomu 15. a 16. století byl hrad pozdně goticky upraven, koncem století 16. (v majetku Petra Voka z Rožmberka) pak prošel renesanční přestavbou. Z opevnění, vybudovaného kolem města a hradu v této době, se do současnosti dochovala tzv. Čertova zeď, brána předhradí, část severní zdi a západní bašta. Nová zámecká část na severu hradního areálu byla vybudována v letech 1581 – 1584.
Kratochvíle
Františkánský klášter v Bechyni
Jednu z nejvýznamnějších středověkých architektonických památek Bechyně najdeme nedaleko náměstí, na skále nad řekou Lužnicí. Původní stavba, patrně z konce 13. století, zanikla během husitského dobývání Bechyně roku 1422. Na konci 15. století byl klášter v duchu pozdní gotiky znovu vystavěn. Obsahujenejvětší soubor sklípkových kleneb u nás. Za husitských válek byl klášter zničen a k jeho obnovení došlo až v roce 1491. Budova je trojkřídlá, s ambitem okolo čtvercového dvora. Již v roce 1785 byl vybudován v klášteře vodovod a od roku 1791 sloužila dětem škola v klášterním dvoře.
Stádlecký řetěžový most
Původně byl most postaven přes Vltavu v Podolsku na silnici z Tábora do Písku v letech 1847 – 1848 českobudějovickým stavitelem Josefem Lannou. Před stavbou Orlické přehrady na počátku šedesátých let byl most památkově rozebrán a přenesen k obci Stádlec, aby nedošlo k jeho potopení. Zde byl v květnu roku 1975 znovu vybudován na silnici přes řeku Lužnici.